V letním dvojčísle bulletinu najdete dva texty o studiu lidských práv v Budapešti. V prvním případě se jedná o program LL.M. na Central European University, v druhém případě jde o letní školu Total Law pod patronací známého odborníka na evropské právo J. H. H. Weilera.

Dále bychom Vás rádi upozornili na texty v bulletinu, které se věnují situaci v ČR. Poradcem premiéra v otázkách lidských práv je nově Roman Joch z konzervativního Občanského institutu a vláda také schválila své programové prohlášení, včetně části věnující se ochraně lidských práv. Především jmenování Romana Jocha vyvolalo bouřlivé reakce části veřejnosti, která zpochybňuje nejen Jochovu odbornost, ale především jeho konzervativní názory. Na konrkétní opatření vlády v otázce ochrany lidských práv si budeme muset počkat, nicméně změnu v přístupu exekutivy k ochraně lidských práv je možné předpokládat. Bulletin si můžete přečíst zde.

Hubert Smekal z Centra pro lidská práva a demokratizaci IIPS se 17. července 2010 zúčastnil Diplomatické konference v Benátkách k Revizní konferenci Rady OSN pro lidská práva, kterou pořádalo konsorcium EIUC (European Inter-University Centre for Human Rights and Democratisation). Na setkání se představili zástupci akademické sféry, Evropské unie, ministerstev zahraničních věcí EU a reprezentanti z lidskoprávních struktur Organizace spojených národů. Vedle hodnocení dosavadního fungovány Rady OSN pro lidská práva a debatování stanovisek k revizní konferenci, která se uskuteční příští rok, přišla ke slovu i kritika ne vždy harmonické souhry členských států Evropské unie na půdě OSN.

Vážené čtenářky a čtenáři, po květnovém bulletinu ve znamení volební kampaně Vám nabízíme červnový, tematicky velmi rozmanitý, bulletin s informacemi ze světa lidských práv. Tématem titulní strany je velmi zajímavý soudní spor slavných akademiků, o kterém pod názvem V Paříži o akademickou svobodu píše Hubert Smekal. Jak kritická může být recenze na knihu kolegy publikovaná v odborném časopise? Jak se postavit k žádosti kritizovaného autora, aby byla recenze stažena? V Paříži proběhne v červnu soudní spor právě na takové téma.

V červnovém bulletinu se nicméně můžete dočíst i o studiu mezinárodního práva v USA, o vývoji ve známém případu Gäfgen proti Německu, překvapivě také o modelce Naomi Campbell nebo o dalších tématech spojených s mezinárodní trestní spravedlností nebo vývojem lidskách práv v Evropě a zejména v České republice. Bulletin si můžete přečíst zde.

Ve studii Centra pro lidská práva a demokratizaci Monika Mareková a Katarína Šipulová ukazují, že nedávným vyhoštěním alžírského občana Mustafy Labsiho Slovensko porušilo své mezinárodní právní závazky. Analýzu si můžete přečíst zde.

Z textu:

Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky 19. apríla 2010 vyhostilo Mustafu Labsiho, alžírskeho občana odsúdeného na doživotie za závažnú teroristickú činnosť, a to v rozpore s rozhodnutím Európskeho súdu pre ľudské práva. Štrasburský súd na základe obavy z mučenia a iného neľudského zaobchádzania, ktoré Labsimu hrozí v alžírskom väzení, uplatnil článok 39 Rokovacieho poriadku a predbežným opatrením zakázal jeho vydanie až do vyčerpania všetkých dostupných opravných prostriedkov.

V analýze Centra pro lidská práva a demokratizaci Helena Bončková a Hubert Smekal dokázují, že nedávno vyjednaná "výjimka" z Listiny základních práv Evropské unie, nemusí dopadat na ty případy, před nimiž by nás dle sjednavatelů chránit měla. Či přesněji řečeno - problém, na který výjimka údajně reaguje, pravděpodobně vůbec neexistuje.

Argumentace se opírá o právní analýzu textu Protokolu č. 30 O uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v Polsku a ve Spojeném království; o debatu, jež v těchto zemích na téma výjimka proběhla; o krátký exkurs do rozhodovací činnosti Evropského soudu pro lidská práva a o zhodnocení polisabonské judikatury Soudního dvora Evropské unie. V kontextu našeho tvrzení o „nespásném" charakteru výjimky se poukazuje na všechny negativní průvodní jevy, které lemovaly českou cestu k výjimce a na které se upozorňuje v úvodním odstavci. Rovněž se nastiňují alternativy budoucího vývoje, protože vzhledem k dosavadnímu charakteru české výjimky není vůbec jisté, že se tato stane skutečně právně závaznou. Analýzu si můžete přečíst zde.