Velký zájem u studentů vzbudily např. DAAD nebo Goethe Institut či Česko-německá obchodní a hospodářská komora. Jednotlivé organizace měly v atriu svůj stánek, kde prezentovaly svoji činnost a možnosti práce či studia v Německu. V atriu měly stánek i studentky z Magdeburgu, které prezentovaly studium sociálních věd na Otto von Guericke Universität Magdeburg, se kterou má FSS uzavřenou partnerskou smlouvu. Účastníci akce si tak mohli nejen zjistit obecné informace o nabízených stipendijních programech, ale i o vlastní náplni studia v Německu.
Po obědě se v atriu konala přednáška bývalého slovenského premiéra Mikuláše Dzurindy.

Ve stejný čas v aule fakulty probíhala mezinárodní konference „Reformy ve střední Evropě a jejich politické důsledky". Konference nabitá zajímavými řečníky a odborníky z praxe byla rozdělena do dvou bloků. V prvním se politickým okolnostmi prosazování ekonomických a hospodářskych reforem věnovali ředitel Konrad Adenauer Stiftung - zastoupení v Praze Hubert Gehring, bývalý premiér České republiky Mirek Topolánek a bývalý premiér Slovenska Mikuláš Dzurinda.

Hubert Gehring přiblížil českému publiku roli, jakou sehrávalo téma reforem v Německu před letošními volbami do spolkového sněmu. Mirek Topolánek obšírně pojednal o praktickém prosazování reforem v Českém prostředí, ale i o problémech, které mají všeobecný charakter. V této souvislosti se zejména věnoval problému komunikace s voliči a vysvětlování nutnosti a podstaty reforem. Mikuláš Dzurinda na Topolánka tematicky navázal a přiblížil své zkušenosti ze Slovenska s voličskou reakcí na reformní politiku. Věnoval se hlavně napětí mezi dopadem reforem na voliče v krátkodobé a dlouhodobé perspektivě.

Druhý panel konference byl více orientovaný ekonomicky. Radek Špicar ze Škody Auto a Sebastian Holtgrewe z Česko-německé obchodní a průmyslové komory se věnovali nejenom tomu jak vnímá reformy soukromý sektor, a které jsou podle nich nejlepší prostředky pro boj s finanční a hospodářskou krizí, ale taky důležitosti vzájemného obchodu mezi Spolkovou republikou Německo a Českou republikou. Shodli se v názoru, že pro oboje - boj s krizí i pro česko-německé vztahy - by bylo prospěšné brzké přijetí eura v České republice.

Česko-německý den na MU lze ohodnotit jako úspěšnou akci, která bezpochyby motivovala mnohé studenty politickou problematiku Německa a také pracovní a studijní možnosti do Německa. Příští rok se akce uskuteční v podobném duchu, neboť první ročník Česko-německého dne naznačil, že zájem o Německo bude i do budoucna značný.