Filip Černoch vede sekci Energetická bezpečnost Mezinárodního politologického ústavu MU, po úspěšném ukončení doktorského studia v oboru Evropská studia se zaměřením na energetickou politiku a bezpečnost EU zároveň působí na katedře Mezinárodních vztahů a evropských studií jako odborný pracovník. Je autorem mnoha odborných textů na téma energetické bezpečnosti (Stabilita zdrojových oblastí a bezpečnostní hrozby, Energetická politika Evropské unie - pozice na půli cesty, The LNG option: re-thinking EU´s gas supplies?, Energetická bezpečnost v Evropě a pozice České republiky a dalších). V létě 2009 absolvoval letní školu Ázerbájdžánské diplomatické akademie na téma Energetická politika a ekonomika v Baku. Je řešitelem grantu Ministerstva zahraničních věcí ČR analyzujícího potenciál zkapalněného zemního plynu pro bezpečnost EU, řešitelem grantu Ruské aktivity v zemích vyvážejících zkaplaněný zemní plny a grantu Energetická bezpečnost ČR a budoucnost energetické politiky EU také pro MZV ČR, grantu Česko-polská energetická spolupráce: prosazení společných zájmů v EU pro Česko-polské fórum a koordinátorem grantu Energy Security of Visegrad Countries s podporou Visegrad Fund. Na katedře Mezinárodních vztahů a evropských studií přednáší kurz Energetická bezpečnost ČR a Energetická bezpečnost.

Děkan Břetislav Dančák je externím spolupracovníkem Energetické sekce IIPS MU a odborníkem na energetickou bezpečnost České republiky a regionu V4 obecně. Kromě množství publikací na související témata také mj. vyučuje předměty Energetická bezpečnost asijských zemí a Ruska, Energetická bezpečnost v éře globalizace, Energetická bezpečnost ČR, Energetická bezpečnost EU a USA nebo Geopolitika. Je členem několika odborných komisí a rad: České euroatlantické rady, Českého komitétu pro středoevropská a východoevropská studia Akademie věd České republiky, Oborové rady Ústavu strategických studií. Břetislav Dančák také absolvoval roční pobyt na Columbia University jako hostující výzkumník.

Jana Kovačovská vystudovala magisterský program Mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních studií Masarykovy Univerzity a v současnosti jako držitelka Fulbrightova stipendia studuje program Quantitative Methods in the Social Sciences na Columbia University. Absolvovala také jednosemestrální pobyt na Institut d'Etudes Politiques de Paris - Sciences Po (2009), letní školu zaměřenou na výzkumné metody a techniky organizovanou Evropským konzorciem pro politologický výzkum (2009) a letní školu London School of Economics and Political Science zaměřenou na analýzu zahraniční politiky (2008). V akademickém roku 2010/2011 byla ředitelkou Centra ázerbájdžánských a kaspických studií a šéfredaktorkou Bulletinu Centra. S IIPS spolupracuje od roku 2008. Zaměřuje se na analýzu zahraniční politiky a na energetickou politiku.

Hedvika Koďousková je absolventkou magisterského studia oboru Mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. V současné době zde působí jako interní doktorandka. Odborně se věnuje problematice energetické bezpečnosti v mezinárodních vztazích se zaměřením na nové spotřebitelské státy (Čínu, Indii). Tuto problematiku vyučuje v kurzu „Energetická bezpečnost Ruska a Asie". V létě 2009 absolvovala letní školu ve Velké Británii pod hlavičkou UK Energy Research Center. V srpnu 2011 získala certifikát na základě úspěšného absolvování LSE-PKU Summer School v čínském Pekingu. V současné době se věnuje výzkumu teoretické stránky energetické bezpečnosti, konkrétně "strategickému přístupu" k EB. V rámci výzkumu se zabývá také problematikou zkapalněného zemního plynu. Je spoluřešitelkou analýzy pro Ministerstvo zahraničních věcí „Zkapalněný zemní plyn: potenciál pro energetickou bezpečnost EU" z jara 2009 a také jednou z řešitelek projektu „Ruské aktivity v zemích vyvážejících zkapalněný zemní plyn" z jara 2010.

Petr Ocelík je interním doktorandem a přednášejícím na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity, analytikem energetické sekce Mezinárodního politologického ústavu MU a výkonným redaktorem časopisu Global Politics. Účastnil se řady konferencí (např. Fields of Czech-Polish Cooperation ve Varšavě nebo New Dimensions of European Security v Praze) či expertních panelů (např. příspěvek Potenciál nekonvenčních zdrojů v Evropě MZV ČR). Je autorem několika textů věnujících se problematice zkapalněného zemního plynu (např. The potential of LNG for the energy security of Central Europe nebo The LNG option: re-thinking EU´s gas supplies?) a řešitelem dvou výzkumných grantů ministerstva zahraniční ČR (význam LNG pro energetickou bezpečnost V4 a dopady plánované potrubní tranzitní infrastruktury na region V4). Odborně se zaměřuje na konceptualizaci energetické bezpečnosti, fenomén (energetické) interdependence a obchod s energetickými surovinami (především LNG).

Po dokončení magisterského studijního programu Mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity se Jan Osička v rámci doktorského studia na témže pracovišti zaměřuje především na problematiku energetické politiky v zahraniční politice, transport energetických surovin a pipeline policy. Regionálně potom na kaspický region a Turecko, kde strávil podzim roku 2009 v rámci akademické stáže na Istanbul Bilgi University. Je řešitelem grantu Ministerstva zahraničních věcí ČR „Energetická bezpečnost ČR a budoucnost energetické politiky EU". V minulosti také působil jako spolueditor rubriky Analýzy a komentáře informačního serveru Ministerstva zahraničních věcí ČR Natoaktual.cz.

Anna Leshchenko vystudovala obor mezinárodní vztahy a evropská studia na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V současné době je posluchačkou doktorského programu Mezinárodní teritoriální studia na FSS MU. Odborně se zaměřuje na energetickou bezpečnost v mezinárodním prostředí, zejména na energetický faktor v rusko-ukrajinských zahraničněpolitických vztazích. Také se věnuje problematice energetické bezpečnosti Ruska, kterou vyučuje v předmětu „Energetická bezpečnost Eurasie" na Masarykově univerzitě. V roce 2009 byla spoluřešitelkou grantu Ministerstva zahraničních věcí ČR, který se zabýval ruskými aktivitami v zemích vyvážejících zkapalněný zemní plyn. V roce 2011 se bude věnovat analýze postoje Ruské federace vůči ropovodu Družba v rámci výzkumního projektu Česko-polského fóra „Budoucnost ropovodu Družba - strategická výzva pro PR a ČR".

Veronika Zapletalová je absolventkou magisterského studia oboru Evropská studia na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity a autorkou diplomové práce "Vliv členství České republiky a Polska v Evropské unii na jejich zahraniční politiku vůči Ruské federaci". V současné době na téže fakultě dokončuje magisterské studium oboru Mezinárodní vztahy a zpracovává diplomovou práci na téma "Energetická bezpečnost a zájmy Polska" a rovněž zde působí jako interní doktorandka. Během studia absolvovala také jednosemestrální studijní pobyt na Univerzitě v Ljubljani. V letech 2007-2009 pak působila v Eurocentru Brno (Úřad vlády ČR). V roce 2010 se podílela na grantu Ministerstva zahraničních věcí ČR "Energetická bezpečnost ČR a budoucnost energetické politiky EU" a grantu "Česko-polská energetická spolupráce: prosazení společných zájmů v EU" pro Česko-polské fórum. Nyní se jako řešitelka podílí na projektu Česko-polského fóra "Budoucnost ropovodu Družba - strategická výzva pro PR a SR". Odborně se zaměřuje na energetickou politiku Evropské unie z pohledu přístupu jednotlivých členských států EU, zahraniční politiku Polska a především jeho energetickou bezpečnost.

Absolvoval magisterské studium oboru Mezinárodní vztahy a bakalářské studium oboru Bezpečnostní a strategická studia na FSS MU. Nyní působí na Katedře mezinárodních vztahů e evropských studií FSS MU jako interní doktorand programu Mezinárodní teritoriální studia.

V letech 2008 - 2010 byl členem Centra pro bezpečnostní a strategická studia, o. s., aktivně vystoupil na konferencích Bezpečnostní hrozby a rizika 21. století (Brno, duben 2009) a The Potential and the experience - Polish-Czech cooperation in the Nuclear Energy sector (Varšava, říjen 2010), byl projektovým manažerem grantového projektu Bezpečné Brno (listopad 2009). Publikuje v odborných periodicích a serverech (např. Mezinárodní politika, Středoevropské politické studie, Global Politics, Bezpečnostní teorie a praxe).

Michaela Rohrerová je absolventkou bakalářského studia oboru Mezinárodní vztahy a Evropská studia na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity a autorkou bakalářské práce na téma "Role Gruzie ve vztazích EU a Ruské federace v kontextu energetické bezpečnosti". V současnosti studuje magisterský program oboru Mezinárodní vztahy na téže fakultě. Účastnila se dvou ročníků projektu "Rozhoduj o Evropě: Model Evropské unie" pořádaného společností EUTIS. V oblasti energetické bezpečnosti se zaměřuje především na Evropskou unii. V rámci stáže v Energetické sekci se bude podílet na řešení projektu "Budoucnost ropovodu Družba - strategická výzva pro PR a ČR".