Odborníci z celé České republiky zhodnotili dvacet let rozvoje politických věd
Politologové a odborníci na mezinárodní vztahy, evropská studia a jiné příbuzné obory se letos již po šesté setkali v Brně na politologickém sympoziu. Sympozium organizuje Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity ve spolupráci s Konrad Adenauer Stiftung a pod záštitou rektora Masarykovy univerzity Petra Fialy už šest let. Tento rok bylo věnováno zhodnocení dvaceti let politických věd v České republice. Sympozium se skládalo z pěti panelů, které postupně rozebíraly studium politických věd, institucionální zázemí, vztahy politologické obce s okolím, stav a perspektivy výzkumu i metodologické výzvy politologické vědy.
Na prvním se představila nejprve prorektorka Masarykovy univerzity pro výzkum Jana Musilová, která se kriticky vyjádřila k hodnocení a podpoře výzkumu v České republice ze strany státu. Druhý příspěvek na panelu přednesl Ondřej Liška, ministr školství, mládeže a tělovýchovy České republiky v letech 2007 – 2009, který upozornil na rozdílnost toho, co veřejnost očekává od politologů, a tím, co skutečně politologové zkoumají.
Druhý blok se věnoval studiu politických věd. Jan Holzer z domácí katedry prezentoval výsledky svého výzkumu týkajícího se počtu studentů, odborných pracovníků a pracovišť v České republice a jejich porovnání se stavem v zahraničí. Po něm vystoupil Pavel Šaradín z Univerzity Palackého, který ve svém příspěvku upozornil na rozdíly ve výuce na různých pracovištích, na což navázal David Šanc ze Západočeské univerzity v Plzni s referátem o tom, jak vnímají politologii uchazeči o studium a co od ní očekávají. Druhý panel uzavřel ředitel Mezinárodního politologického ústavu MU Oldřich Krpec s výsledky šetření mezi studenty politických věd v ČR o jejich hodnocení výuky, které se jim dostává.
Odpolední část konference otevřel panel věnovaný vztahu mezi politickými vědami, politikou a veřejností. Tento panel měl původně zahájitšéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery, který se však musel na poslední chvíli omluvit. Jeho místo tedy vyplnili další dva členové panelu – Ladislav Mrklas z Vysoké školy CEVRO Institut a Jan Kubáček z pražské Univerzity Karlovy. Mrklas pojal svůj příspěvek jako kritiku přílišného komentování a predikování politických událostí politickými vědci. Naopak Jan Kubáček se vyslovil pro větší otevření se politologické obce veřejnosti.
Náročný a nabitý program sympozia pokračoval předposledním blokem, na němž Petr Drulák, ředitel Ústavu mezinárodních vztahů, komentoval potřebu počeštění české politické vědy v oblasti témat i jazyka. Miroslav Novák z Vysoké školy CEVRO Institut se věnoval začátkům politologického výzkumu po roce 1989. Tomáš Lebeda z Univerzity Palackého vzpomenul potřebu lepšího metodologického zázemí a nakonec Zdeněk Kříž z MU hovořil o možnostech českého výzkumu prosadit se v zahraničí. Do diskuze nad prezentovanými referáty se aktivně zapojil také děkan Fakulty sociálních studií Ladislav Rabušic, který kritizoval neochotu politologické obce být srovnávána stejnými kritérii jako zahraniční vědci.
Vrcholem šestého brněnského politologického sympozia byla moderovaná diskuze o metodologii a teoriích ve výzkumu, kterou vedl Petr Drulák. Nad tématem diskutovali Ondřej Císař, Roman Chytilek a Michal Kořan. Ondřej Císař obhajoval pluralitu metod a metodologických přístupů v politologickém výzkumu pod podmínkou jejich transparentsnoti. Roman Chytilek s ním v zásadě souhlasil, avšak poukázal na skutečnost, že kvantitativní metody se v českém prostředí často používají nesprávným způsobem. Michal Kořan se do této diskuze pustil s epistemologicko ontologickým rozdělením přístupů ke vědě na dvě kategorie – dualismus a pragmatismus - a explicitně se přihlásil k druhému z nich. Do diskuze se svými otázkami zapojili nejen experti z publika, ale i studenti, které zajímaly hlavně konkrétní dopady řečeného.
Političtí vědci z celé České republiky následně pokračovali v debatách na rautu v neformálním prostředí Atria FSS.
